      |
něco o mne
|
Jmenuji se Ike (panička s pánem mi však říkají Ajkik Pajkik Majkik Fajkik a mne se to docela líbí). Narodil jsem se 06.05.2000 v Krnově (okr. Bruntál), maminka pochází z České republiky a tatínek z Německa. Jednoho dne si pro mne přišli dva mladí lidé, kteří si mne odvezli k sobě domů, kde nyní bydlím. Jsem docela malý na Jorkšírského teriéra, ale nebojím se ničeho, ani velkých psů. Jednou jsem však na procházce s paničkou potkal neuvázaného černého knírače, který byl tak o 2metry větší než já a ten na mne skočil a málem mne zakousl. Naštěstí všechno dobře dopadlo, protože pán od toho černého pejska, mne zachránil. Dneska jsem už zkušený malý pejsek, který toho hodně zažil. Byl jsem v zoologické zahradě ve Dvoře králové (kde jsem byl větší atrakce než místní zvířátka), vzhlédl jsem pár fotbalových utkání v Úvalně (mimochodem úvalenští fotbalisté to letos válí !! jsou první v okrese), navštívil jsem jednu vysokou školu v Ostravě, prošel jsem pár ostravských firem |
 |
(v jedné jsem dokonce málem pokousel šéfa) a byl jsem taky v tom velikánském obchodním centru Carefour (ale to jen tajně v tašce, protože my psi tam nesmíme). Taky jsem byl u jednoho děsně zajímavého člověka, který mne celého ošahával, díval se mi do očí takovou děsně velkou čočkou, díval se mi i do uší a nakonec to nejhorší, podíval se mi i do tlamičky, ještě že jsem si ráno vyčistil zuby. Ten pán mne potom něčím štípnul do zad a zachvilku mne to na tom místě začalo hodně pálit, až jsem od té píchlavé bolesti zaknučel. Ten pán, kterému lidé říkají pán doktor, říkal, že mám přijít zase za měsíc na nějakou prohlídku. Datum narození: 06.05.2000 |
moje panička |
| Moje panička je vůbec ta nejlepší panička pod sluncem, lepší paničku bych si ani nemohl přát. Je mi s ní tak dobře, že se s ní snažím být co nejvíce to jde. Když přijde domů z práce, jsem ji doma stále v patách, ať dělá cokoli, vaří večeři, uklízí byt nebo jen tak leží na posteli, jsem prostě všude tam kde ona. Pána mám taky hodně rád. S pánem si užiju vůbec nejvíce legrace, když se vrátí z práce, tak si se mnou hodně hrává nejrůznější hry. |
|
Má nejoblíbenější hra je běhání za balónkem a zhazování prázdných láhví od minerálek. Je to velká legrace. V poslední době jsem si však navykl na jinou hračku. Je to žlutý, veliký pejsek, do kterého když se zakousnu, tak krásně pískne. Ten zvuk miluji, horší je to potom s paničkou, té to sice chvilku nevadí, tak 20 -30 minut, ale potom už začí být děsně nervózní a musí mi pejska vzít, i když se mi to dvakrát nelíbí. |
|
|